VITAMÍNY

V lidském organismu mají vitamíny funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Lidský organismus si, až na některé výjimky, nedokáže vitamíny sám vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy.

Při nedostatku vitamínů se mohou objevovat poruchy funkcí organismu, nebo i velmi vážná onemocnění. Některých přebytečných vitamínů se organismus dokáže zbavit a pokud přestaneme vitamín přijímat, organismus z těla nadbytečné množství vyloučí. U některých dalších to však nefunguje – nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u nějž existují případy smrtelných otrav nebo otrav s doživotními následky. Vitamíny jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce.

text převzat z wikipedia.org

VITAMÍN A

VITAMÍN A, retinol, karoten se podílí na prevenci proti vzniku rakovin a je důležitý pro zdravý vzhled pokožky, tkání a funkci sliznic. Vitamín A je důležitý pro činnost pohlavních žláz. Největší vliv má vitamín A na náš zrak na schopnosti správně vidět za šera.

Nedostatek: ztráta chuti, zastavení růstu u dětí, porucha obranyschopnosti a šeroslepost. Dochází k vysychání sliznic a očí (může následovat poškození rohovky). Při velkém nedostatku dochází k poruše tvorby kostí, poruchám v nervovém systému.

Nadbytek: vysoké dávky vitamínu A jsou toxické. Pozor je potřeba dát především v těhotenství poškozuje správný vývoj končetin plodu. Nadbytek vitamínu A byste si ale způsobili konzumací dávky 10 x vyšší než denní doporučené, nebo při jednorázovém stonásobném množství. To lze v praxi pouze zneužíváním velkého množství lékových forem vitamínu A.

Výskyt v potravinách: vejce, tmavězelená a žlutá zelenina a ovoce, nízkotučné mléčné produkty, játra

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN B1

VITAMÍN B1, Thiamin je důležitý při metabolismu sacharidů a aminokyselin. Je nezbytný pro dobrou přeměnu sacharidů z potravy v energii. Při velké fyzické zátěži a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 410 dní. Proto musí být stále doplňován v potravinách a v potravinových doplňcích. Konzumace kávy a černého čaje snižuje množství vitamínu B1 v těle.

Nedostatek: v přijímané potravě se projevuje jako nemoc beriberi. Dále se nedostatek vitamínu B1 může projevit únavou, obvykle ztrátou chuti k jídlu, svalovou slabostí, závratěmi, bolestmi v kloubech, poruchami růstu, zrychlením srdeční činnosti, poklesem krevního tlaku. Nastat mohou také psychické a nervové poruchy.

Nadbytek: tento vitamín je rozpustný ve vodě a vylučujeme jej močí. Z tohoto důvodu je předávkování téměř vyloučeno. Jsou však zaznamenány ojedinělé případy alergické reakce sensitivních lidí na orální (ústní) podání většího množství tohoto vitamínu.

Výskyt v potravinách: pšeničné klíčky, celozrné pečivo a produkty, sušené fazole, mořské plody

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN B2

VITAMÍN B2, Riboflavin Riboflavin je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jelikož má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu. Vitamin B2 je rozpustný ve vodě. Vitamín B2 se podílí téměř na všech oxidoredukčních procesech probíhajích v buňkách lidského organismu. Používá se spolu s jinými vitaminy skupiny B při nedostatku skupiny vitamínů B v těle, hlavně v období jeho zvýšené spotřeby růstu, puberty, zvýšené fyzické námaze, při rekonvalescenci, únavě, celkovém vyčerpání organismu, při rychlém úbytku tělesné váhy. Léčebně se používá také u zánětu jazyka, u kožního onemocnění charakteristického výtokem mazu, u rozsáhlých popálenin, u dlouhotrvajících horečnatých stavů, při zánětech ústních koutků a při rekonvalescenci po zánětlivých chorobách. Denní potřeba riboflavinu u člověka je 1,51,8 mg, vyšší potřeba je v období těhotenství, kojení a období růstu. Doporučovaná denní dávka při hypovitaminozách je 1030 mg riboflavinu ústně. Dětem od 3 do 12 let denní dávka pouze do 10 mg. Dětem mladším 3 let by neměla být tato účinná látka aplikována. Dávkování bývá převážně individuální, konzultovat s lékařem!

Nedostatek: způsobuje chorobné změny na sliznicích hltanu a hrtanu, křehkost a lámavost nehtů, chudokrevnost, choroby oční sítnice, trhlinky ústních koutků. Zvýšené požadavky všech vitaminů jsou v období těhotenství a při kojení.

Nadbytek: nepodáváme při stavech přecitlivělosti na riboflavin. Při použití vyšších dávek tohoto vitaminu může dojít ke svědění a k výskytu kvalitativně změněné citlivosti jedince, popř. ke žlutému zabarvení moče, které je způsobeno vylučováním nevyužitého vitaminu B2. O vhodnosti užívání směsí vitaminů je třeba se poradit s lékařem.

Výskyt v potravinách: zdrojem riboflavinu je pivovarské a pekařské droždí, mléko, vejce, kakao, tvaroh, vepřové, hovězí a telecí maso, ořechy, brambory, ryby.

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN B3

VITAMÍN B3, niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Niacin někdy nazývaný nikotinamid kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi. Napomáhá při likvidaci některých složek cholesterolu a tuků v těle. Bez niacinu v podstatě nemůže vůbec pracovat mozek. Denní doporučená dávka je 16 mg. Množství pro dospělé se toleruje maximálně do 35 mg/den. Větší množství potřebují těhotné a kojící ženy, a např. lidé s onemocněním ledvin. Při pití alkoholu a požívání většího množství sladkostí potřeba roste. Funkce niacinu je součástí důležitých koenzymů v metabolismu sacharidů, mastných kyselin a aminokyselin (NAD a NADP) udržuje normální tělesný růst a přiměřenou zásobu energie podporuje syntézu žlucových solí, nutných pro trávení tuku a vstřebávání živin rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E a K) reguluje syntézu hormonu (tyroxin, inzulin, rustový hormon) působí hlavne v játrech, kuži, strevech a kostní dřeni. Podporuje metabolismus tuků a přispívá k útlumu tvorby cholesterolu a triglyceridů. Pozor na předávkování!!!

Nadbytek: Příznakem pak může být zarudlá kůže, pocity horka, zvýšení aktivity krve.

Nedostatek: lehký nedostatek niacinu se projevuje mnoha nespecifickými symptomy, např.: nespavost, ztráta chuti k jídlu, váhový úbytek, bolestivost jazyka a sliznice ústní dutiny, bolesti břicha, atd. Příznaky většího nedostatku pelagra (kožní záněty, průjem, postižení sliznic, depresivní psychóza, demence), vyčerpání, mírné kožní vyrážky, průjem, podráždění bolest hlavy, příznaky imitující úžeh ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku.

Výskyt v potravinách: pivní droždí, játra, tuňák, sardinky, krůtí maso, semena slunečnice, fazole a hrách.

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN B5

VITAMÍN B5, kyselina pantothenová Aktivní forma kyseliny pantothenové je koenzym A. Ten je v organismu nutný při metabolismu sacharidů a lipidů a při syntéze životně důležitých látek (aminokyselin, hormonů, hemoglobinu, acetylcholinu a mnoha dalších). Název kyseliny pantotenové, označované také jako vitamin B5, znamená „všude se nacházející“. Kyselina pantotenová je skutečně přítomna ve všech tělesných tkáních. Je totiž součástí velmi důležitého koenzymu A, který se zúčastňuje biologicky důležitých reakcí při metabolismu cukrů a tuků. Kromě toho je tento vitamin důležitý pro tvorbu mastných kyselin, steroidních látek, porfyrinů, vitaminů a aminokyselin v těle a je zodpovědný za metabolismus rychle se obnovujících buněk kůže a sliznic. Používá se při nedostatku vitaminu v těle, jako součást polyvitaminových přípravků slouží také k odstranění únavy, při předrážděnosti, při poruchách spánku. Lokálně se tento vitamin používá na urychlení hojení ran, při likvidaci zánětlivých procesů sliznice. Používá se k léčbě povrchových a mechanických poškozeních kůže bez infekčních ložisek. Při nedostatku tohoto vitaminu dochází k degeneraci nervů a svalů, proto slouží jako doplňkové léčivo při zánětech četných nervů, u svědivých kožních projevů, také u zánětů horních cest dýchacích, u zánětu dutiny ústní a hltanu tedy všude tam, kde je nutné udržet funkci rychle se obnovujících buněk sliznic a kůže. Nepodáváme při přecitlivělosti na kyselinu pantothenovou, opatrnosti je třeba při léčbě streptomycinem. Denní potřeba pro člověka se odhaduje na 1020 mg vzhledem k tomu, že lidský organismus přijímá značné množství vitaminu potravou. Současně s komplexem jiných vitaminů k harmonizaci organismu postačí denní dávka 10 mg, k terapeutickému použití se ústně mohou podávat násobně vyšší dávky až 100 mg i více dospělým a dětem starším 12 let, u dětí mladších se dávky snižují na 2550 mg v závislosti na věku. Nejdříve, ale vždy konzulujeme s lékařem.

Nedostatek: dochází k degeneraci nervů a svalů. Při dlouhodobém nedostatku se postupně dostavují únava, ospalost, zácpa, ztráta chuti k jídlu, podrážděnost, celková slabost.

Nadbytek: velké dávky kyseliny pantothenové mohou způsobit průjem.

Výskyt v potravinách: kyselina pantothenová je obsažena především ve vejcích, rybách, mléku a mléčných výrobcích, cereáliích a celozrnném pečivu, zelenině, zejména košťálovinách (zelí, kapusta) i dalších potravinách, které jsou zdrojem B vitaminů.

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN B6

VITAMÍN B6, piridoxin Větší množství tohoto vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci) a ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 7080% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle. Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,52 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Pozor rizikové skupiny!!! cukrovka (diabetes mellitus) kuřáci nedostatek hořčíku příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, Dpenicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Nedostatek: příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Nadbytek: po vysokých dávkách vitaminu B6 se mohou objevit zvýšené hladiny jaterních transamináz. K předávkování pravidelným užíváním by ale nemělo dojít, protože nevyužitý vitamín B6 se z těla vylučuje ledvinami.

Výskyt v potravinách: jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby.

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN B11

VITAMÍN B11 Kyselina listová se doporučuje ve zvýšeném množství užívat během těhotenství, protože napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a diferenciaci tkání, zvláště nervové soustavy. Podávání folacinu během těhotenství snižuje výskyt vrozených vad.

Kyselina listová neboli vitamin B9 je základním koenzymem metabolismu bílkovin a syntézy nových bílkovin. Je velmi důležitá pro tvorbu červenách krvinek, syntézu deoxyribonukleové kyseliny (molekuly nesoucí genetickou informaci), růst tkání a funkci buněk. Kromě toho zvyšuje chuť k jídlu a stimuluje tvorbu žaludeční kyseliny. Tento vitamin se nachází především ve fazolích a dalších luštěninách, citrusových plodech a džusech, pšeničných otrubách a celozrnných výrobcích, listové zelenině, drůbežím a vepřovém mase, korýších a játrech. Nedostatek kyseliny listové může způsobit poruchy růstu, šednutí vlasů, zánět jazyka (glositida), vředy v ústech, peptické vředy a průjem. je součástí genů a chromozomů každé buňky. Doporučené denní množství (RDA) pro dospělé: 400 g/den Požadavky v době těhotenství jsou o 100 % zvýšeny, doporučuje se užívat vitamin jako doplněk. Pozor! Tolerovaná horní hranice příjmu je 1g/ den.

Rizikové skupiny: těhotenství, všechny části populace, zejména nekojené děti, dospívající těhotné a kojící ženy,při alkoholismu a podvýživě, zvýšené nároky při užívání léků (antikoncepce,chemoterapie, cytostatika), léky –například (barbituráty, diuretika, metotrxát, kotrimoxazo), dále cukrovka, chronické gastrointestiální onemocnění, podléhá destrukci teplem a okysličením při přípravě jídla (3090%).

Příznaky nedostatku :

nedostatek v těhotenství je spojen s potratem, ablací placenty, nízkou porodní váhou novorozence a defekty nervové trubice
anemie, postižení sliznic, průjem, poruchy vstřebávání, neurologické, růstové a reprodukční problémy, malformace plodu, předčasný porod
zvýšená hladina homocysteinu
megaloblastové změny v kostní dřeni i jiných tkáních s rychlým dělením buněk ,riziko defektů nervové trubice

Funkce:

nezbytná pro všechny procesy buněčného dělení a růstu (zvláště důležitá pro červené krvinky, rychle se dělící v kostní dřeni)
významná úloha při syntéze nukleových kyselin
nepostradatelná pro řádný vývoj bílých krvinek a normální způsob růstu
je součástí genů a chromozomů každé buňky

Pokud dojde k předávkování je několik příznaků nespavost, psychické výkyvy a nebo alergie

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN B12

Vitamin B12 je důležitý především pro správnou funkci krvetvorby, podílí se na syntéze DNA a ATP a je nezbytný pro správnou funkci nervového systému.

Vitamin B12 čili kyanokobalamin je velmi důležitým vitaminem pro člověka, neboť je nezbytně nutný pro krvetvorbu, spolupůsobí při biosyntéze nukleových kyselin, při buněčném dělení a má také významnou úlohu má při přeměně cukrů, tuků a bílkovin. Používá se k doplnění hladiny vitaminu v těle při jeho nedostatku způsobeném nedostatečným vstřebáváním v důsledku onemocnění střev, slinivky břišní nebo při infekcích bakteriálního nebo parazitárního typu. K léčbě určitého typu chudokrevnosti se však nepodává perorálně, jeho podání probíhá pod lékařským dohledem. Kyanokobalamin je také součástí léčiv používaných při onemocnění jater a přípravků určených k celkové výživě. Používá se i ke zlepšení různých nervových příznaků jako je mravenčení, kvalitativně změněná citlivost organismu, zhoršení svalové koordinace, ztráta pociťování vibrací, náladovost, zhoršení paměti, duševní výkonnosti, stavy psychózy. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin B12 a při změně velikosti zrakového nervu. Pozor na alergické kožní reakce.Vitamin B12 se nevydává bez lékařského předpisu, ve volně prodejných lécích je pouze jako součást multivitaminových přípravků v dávkách 0,5 6 mikrogramů. Terapeutické dávky jsou násobně vyšší. Pokud užíváte jiné léky na lékařský předpis nebo bez něj, poraďte se předem s lékařem! Vyskytuje se především ve vejcích, červeném mase, drůbeži, korýších, mléce a mléčných výrobcích, kysaném zelí, játrech a ledvin. Nedostatek může vést k perniciozní anemii a degeneraci kostní dřeně.

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN C

Vitamín C významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (2575 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 310 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 1001000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Vitamín C je v těle důležitý především pro:

činnost imunity
metabolismus vápníku
pojivové tkáně, kolagen
stěny cév
zubní dáseň
zpracování tuků
pevnou, hladkou kůži
silné vlasy
zrakovou ostrost
pozitivní náladu
zdravé nervy
koncentrační schopnosti
spánek
překonání stresu

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN D

Vitamín D je pro lidský organismus nenahrditelný, podporuje stavbu kostry, regujuje výměnu fosforu a vápníku v kostech.

Nejbohatším zdrojem je působení ultrafialových paprsků. Stanovení denní doporučené dávky vitaminu D je obtížné. Vitamin D se částečně tvoři z vlastních zdrojů v kůži , a jeho množství není stanoveno. Obecně lze říci, že zdravý člověk, nevyhýbající se slunci, nepotřebuje externí přísun vitaminu D. Nedostatkem vitaminu D trpí kojenci, malé děti a staří lidé. Proto se např. kojencům do šesti měsíců vitamin D podává ústně. Další rizikovou skupinou, která může trpět nedostatkem vitaminu D jsou vegetariáni, alkoholici, epileptici, lidé s nemocemi jater, ledvin nebo lidé s poruchou absorpce tuků a nedonošené děti. Denní doporučená dávka pro tento vitamin není v ČR stanovena. Navržena byla dávka 0,005mg pro dospělé, 0,0075mg pro kojence do šesti měsíců, 0,01mg pro děti a těhotné a kojící ženy. Denní dávka by neměla překročit pětinásobek denní doporučené dávky, tedy 0,025mg na den. Při vyšších dávkách může dojít k odvápnění měkkých tkání, narušení správného růstu a poškození ledvin. Nedostatek vitaminu D se projevuje svalovou slabostí, ztuhlostí a také zvýšenou citlivostí k infekcím. U dětí se mohou vyskytovat nespecifické symptomy, např. roztěkanost, podrážděnost, nadměrná potivost a zmenšená chuť k jídlu. Nedostatek vitaminu D může vést ke zvýšené křehkosti ve stáří. Akutní nedostatek vitaminu D se projevuje u dětí onemocněním zvaným křivice(rachitis), u dospělých osteomalacií. Vitamin D se nachází: v tuňákovi, sardinkách, tresčích játrech, v tresce, makrele, lososu, žloutku, másle, mléce a mase. V potravinách je poměrně vzácný!

Funkce:

regulace metabolismu vápníku a fosfátu:
ve střevě (zvýšení absorpce vápníku a fosfátu)
v ledvinách (zvýšení reabsorpce vápníku a fosfátu)
přispívá spolu s nadledvinovými hormony s udržení minerální rovnováhy mezi vápníkem a fosforem v tělesných tekutinách a tkáních (účinek hormonálního charakteru)
udržuje tvrdost zubů a kostí
částečná neutralizace toxických účinků olova u dalších těžkých kovů při požití vitaminu D spolu s dalšími farmakologickými přípravky

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN E

Vitamín E blahodárně působí na nervovou soustavu, na sexuální výkonnost. Je skvělým prostředkem na rozšiřování cév, navíc má močopudné (diuretické) účinky a je vhodný i na snižování krevního tlaku.

Vitamin E je v tucích rozpustný vitamin. Chemicky ho tvoří skupina tokoferolů, v lécích se používá biologicky nejúčinnější alfatokoferol. Působí jako ochranná složka buněčných membrán. Používá se k prevenci a léčbě nedostatku vitaminu E v organismu, k prevenci vývojových poruch plodu, k doplnění zásoby vitaminu po operacích, při těžkých onemocněních, v rekonvalescenci a při větší zátěži. Jako doplňkové léčivo u neplodnosti, jako podůrný lék hormonální léčby menstruačního cyklu, při klimakterických obtížích, při svalové ochablosti, ve stomatologii ke zlepšení stavu dásní, k prevenci parodontózy, jako podpůrný prostředek při onemocnění kloubového aparátu, při nervových obtížích, při poruchách sliznic dýchacích a polykacích cest. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin E, hrozí vysoké riziko uvolnění krevních sraženin, v prvních třech měsících těhotenství, u dětí do 3 let. Snášenlivost vitaminu E je dobrá, pouze při dlouhodobém užívání nebo při vysoké dávce mohou vzniknout zažívací obtíže, únava, slabost a bolesti hlavy. Podávání vysokých dávek vitaminu E může mít za následek zhoršenou poruchu srážlivosti krve, která je vyvolaná nedostatkem vitaminu K. Dávkování minimální denní příjem se považuje 1020 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 510 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař. Opatrnosti je třeba při podávání dětem mladším 12 let a u osob, které používají perorálně podávané přípravky proti krevní srážlivosti a u žen s dlouhodobým užíváním antikoncepčních přípravků. Při výskytu nežádoucích účinků se poraďte s lékařem!Při současném používání přípravků s vitaminy nebo s minerály je také nutná konzultace s lékařem! Zdrojem vitaminu E jsou například rostlinné oleje, ořechy, mandle, celozrnné produkty a listová zelenina(zelí, špenát).

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN H

Vitamín H biotin v našem funguje jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité. Slouží k látkové výměně tuků a bílkovin. Podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle. Účastní se při tvorbě mastných kyselin, které jsou součástí stěny každé buňky. Až časem byl zařazen do skupiny vitamínů.Trvalo to přibližně 40 let. Jde o bezbarvý ve vodě rozpustný vitamín který připívá k funkci některých enzymů. Vyskytuje se především v potravinách. Mezi zdroje bohaté na biotin patří játra, ledviny, vaječné žloutky, ale také sojové body, ořechy, špenát, houby čočka, ovoce, cereálie a chléb. Je esenciálním kofaktorem čtyř karboxyláz, které katalyzují důležité procesy v organizmu.

Funkce biotinu:

účastní se glukogenogeneze a zásobování meziprodukty v citrátovém cyklu
podílí se na syntéze mastných kyselin
je zapojen do katabolismu leucinu a propionátu

zpět na » seznam vitamínů

VITAMÍN K

Vitamín K má význam pro krevní srážlivost. Jeho nedostatek vyvoláva krvácivé projevy.

Vitamin K1 (fytomenadion) je vitamin rozpustný v tucích. Je nezbytný pro tvorbu faktorů, jež se podílejí na procesu srážení krve. Jeho nedostatek vede ke snížení krevní srážlivosti.
Používá se při nedostatku vitaminu K vlivem jeho špatného vstřebávání z potravy nebo při nedostatečné výživě. Hlavní užití vitaminu K je při profylaxi nebo léčbě poruch krevní srážlivosti, u nemocných se špatným příjmem tuku, při zamezení odtoku žluče nebo při onemocnění jater. Lze ho použít jako protijedu u lidí, kteří byli předávkováni perorálně používanými protisrážlivými přípravky. Vitamin K se podává také při dlouhodobé terapii léků ze skupiny antibiotik, sulfonamidů, léků s obsahem kyseliny salicylové a jejích derivátů. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin K, u těžších poruch funkce jater, u žloutenky. Vitamin K se podává také při dlouhodobé terapii léků ze skupiny antibiotik, sulfonamidů, léků s obsahem kyseliny salicylové a jejími deriváty. Nežádoucími účinky může být - pocení, objevení se kožní vyrážky, alergické kožní reakce, křeč svalstva průdušek, modrofialové zbarvení sliznice a kůže okrajových částí těla. Při užívání vitaminu K současně se sulfonamidya fenacitenem se zvyšuje riziko krvácivého účinku, u novorozenců riziko výskytu novorozenecké žloutenky.Denní potřeba vtamínu K je nízká, není přesně stanovena a odhaduje se na 30 mikrogramů/kg, u kojenců stačí 10 mikrogramů/kg k zábraně snížené hladiny protrombinu v krvi. V lehkých případech krvácení se podává vitamín K dospělým perorálně denně v dávce 5-15 mg, dětem mladším 1 roku 2-3 mg denně, dětem ve věku 1-6 let 3-5 mg denně, ve věku 6-15 let 5-10 mg denně. Maximální denní dávka by neměla být vyšší než 40 mg u dospělého jedince. Denní preventivní dávky vitaminu K užívaného spolu s jinými vitaminy v multivitaminových směsích jsou mnohem nižší. Podávání vitaminu K by mělo být konzultováno s lékařem! Fytomenadion prochází přes placentární bariéru z organismu matky do plodu. Vskytuje se především v zeleném ovoci a zelenině, protože je závislý na chlorofylu v rostlinách. Větší množství se vyskytuje ve špenátu, rajčatech, nebo v sojovém oleji, brokolici, kapustě, hlávkovém salátu, soji, hovězích játrech, zeleném čaji, vaječných žloutcích, ovsi, pšenici, chřestu, másle a v sýrech.